Místo zakotvení člověka na Zemi ve společenství blízkých i vzdálenějších příbuzných je stále nepřesné. Sociologové ochotně zapomínají, že jsme sociální živočichové, kteří se poněkud přemnožili, biologové nezapracovali do svých paradigmat matoucí existenci duše – lidského vědomí – a ti, co se zabývají spiritualitou, zatím nevzali v úvahu skutečnost, že tu jsou posvátné stromy šimpanzů a sloní hřbitovy, které o jakési duchovní dimenzi u těchto druhů svědčí.
↧